Kanada 3

Míříme neobydlenou krajinou směrem na východ. Od kol se práší, krajina ubíhá. Horský charakter přírody se mění tak trochu v poušť, všude jen karavanové vesnice, vedro, vyschlé hory, nic k vidění, čekáš už jen cowboye. Zastavujeme jen v Marble canyonu na pár cest v místní stěně. Matroš nic moc, cesty ještě horší.

marble canyon

Prolétáme Kamloops směr Revelstoke, kde se zastavujeme v místní lezecké oblasti Begbie bluffs. Celou cestu neuvěřitelně chcalo a tak visíme celý den pod převisem a zkoušíme si nevyvrátit hlavy při jištění. Jde to, ale ztuha. 

begbie bluffs

. Ráno jsem se chtěl trochu rozšoupnout, tak jsem koupil celej meloun (rozumněj byl v akci), sežrali jsme ho na posezení. Celej den to nějak vřelo, ale nehlo se to, když jsme šli ale večer běhat, následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Hodně zbrklé zastávky u krajnice… Neuděláš nic a někdy i shit happens. Za neuvěřitelného deště se přesunujeme do Banff NP, projíždíme ho a zastavujem v Canmore, mekce ledolezení. Je tu co dělat i teď v létě. Lezeme v neuvěřitelně krásné oblasti Grassi Lakes, kde jsou jezera, jejichž barvu neuvěří, kdo je neviděl. Lezení perfektní, drtíme několik dní.

grassi lakes

ha ling

Poslední z nich se vydáváme do stěny East end of Ruddle, osmidélkový hnus po oklouzaném vápně a smíšené pocity.

Zpět ale na větrnou hůrku (tam kde parkujeme-bydlíme je snad největrnější místo Kanady, neopovažuju si sundat péřovku) a mažem směr Banff. Setkáváme se s Filipem, kámošem ze Zélandu, dostaneme poprvé, co jsme tu, pořádně nažrat (rýže a těstovin bylo až moc), poprvé se stavujeme v liquor shopu a poprvé se ožerem z kanadského piva, paráda. Ráno trošku děraví se vypravujem na Skoki trail, kde asi po třech hodinách dostáváme výprask od vichřice doprovázené přívaly hektolitrů vody. Mokří a vyklepaní jak drazí psíci mažeme zpátky. Návštěva Morain Lake a spřádání plánů. Lezeme v okolí Lake Louise, neuvěřitelně kýčovité jezero, lezba přímo nad tím, idyla největší, excelentní cesty. A davy turistů pod námi… Myslím, že na tolika fotkách (Japonci, Korejci, Němci, USAani) jsem nebyl při lezení, za celý život.

lake louise

Následovala akce Grand Sentinel. Špicatý ostroh lákající nebojácné horolezce.Cesta k němu dlouhá a hoodně do kopce. Poslední kilometr, po ledové pláni, kde by se spíš hodily mačky a ne ta naše pseudoobuv. Pepa se pokouší dělat stupy a já za ním baletímv rozervaných botaskách a modlím se, abych nesjel ten vertikální ledotobogán. Nasoukáme se do prvních délek, je mi fakt zle, slunko hrozně peče. Na jednom štandu jsem si blinkl, asi dvakrát jsem omdlel, jo holt úpal je kurva. Ale co už, vrchol i cesta padly a bylo. Po cestě si ještě vyslechneme ooooooooooooooo od Japonců, když jim řekneme, co jsme vylezli.

grand sentinel

top...

lake moraine

lake louise

porcupine nebo jak tomu tu rikaji