Kanada 9

Po parádě v Bugaboos se opět ocitám v centru Rockies, v Banffu a Canmore. Nejprve se rozlézáme v Grassi lakes (opět), ale po usouzení, že 45 stupňový převis není ideální cesta na rozlezení se posunuju do jiných sektorů a sázím jednu lehkou cestu za druhou. Snaha o to se jít vykoupat ztroskotala na otevírací době bazénu a naší lenosti. 

Jedeme se alespoň podívat pod legendární lezeckou oblast Yamnuska, v okolí mám vyhlídnutých pár cest... No ale ráno moudřejší večera. Moc moudřejší nebylo, páč napadlo asi 10cm sněhu a bylo po prdeli. Dáváme den voraz a pak přesun do Lake Louise (opět), kde snad doufáme v lepší podmínky. Skála vyhřátá, cesty parádní, zkrátka Lake Louise, jako vždy... Ale je čas zase vyrazit na něco "expedičního", a tak balíme, zítra Mt Louise

Mt Louis

. .. Mt Louise, impozantní vápencová špice tyčící se kdesi hluboko v Banff National Parku. Vzhledem k teplotěa podmínkám vybírám lehčí cestu. To byla chyba... Ta lehčí cesta je na začátku trochu položená a systém polic a plošinek je pokryt sněhem. V lezečkách (ač to byly Kobry, co dovedou neuvěřitelné kousky) se opravdu nedalo moc dělat. Po kotníky ve sněhu, lezečka zabořená špičkou v ledu a modlím se, abych nehodil padesáti metrovou frasnu, protože založit není kam a co a nebo je to všechno pod sněhem. Z pohodového úvodu se stává nervy drásající pointa....

Nakonec se povede to nějak přebruslit a v kolmějším terénu a těžším lezení se cítím už mnohem bezpečněji. Vrchol a pohoda jahoda. Myslím si, že je vyhráno, ale chyba lávky, slanění rozhodne o zdaru či zmaru. Nejdřív nenacházím slaňák, pak se seknu v komíně páč dojde mých 30m lana a dost ještě ke štandu chybí, svazuju smyčky, dělám provazový žebřík, no co budu vykládat - nervy drásající drama. Pak už jen slanění docela živým vodopádkem a moje tiché a pak už i hlaspité modlitby a přísliby, že si koupím ještě jedno lano, aby se tohle už neopakovalo...

grassi lakes

Valíme pod Mt Castle, taková místní lezecká maturita, kdo v severní americe tohle nevylezl, jako by nebyl. Neuvěřitelně bloudíme a tápeme k chajdě (skutečně chajda - velikost asi tak zahrádkářské kůlny, dvě dvoupatrovky a konec zvonec), co stojí na útesu vysoko nad Bow valley. Ráno traverzujeme pod naši stěnu, já a Zuzka se pak vydáváme nahoru, vstříc neznámu, bez mapy bez topa, bez skrupulí, bez svačiny, bez ohleddu na... No zklamu všechny, drama se tentokrát nekonalo, vše klaplo, cestu jsme prostoupili (trošku vlastní narovnávací variantou) bez problémů,dolů taky v klidu, prostě tak nějak, jak by to mělo vždy vypadat. 

Mt Castle bivi hut

vrchol...

A najednou jsme v Yoho NP, už jsem tu jednou byl a říkal jsem si, že tady se určitě musí lézt, ač v žádném průvodci nikde nic. Nakonec jsem se dopátral, přeci jen. Cesta lehká, přelehká, ale podél jednoho z největších vodopádů západní Kanady - Takkakaw falls. Asi 12 délek vedle tohoto hřmícího monstra, poměrně zajímavá zkušenost. Voda stříká, občas trochu jakoby lezení ve sprše, ale jde to. No a paráda na závěr, 80m v jeskyni, plazením vpřed, asi nejlepší část cesty, hodně bombovní

Takkakaw falls

Projíždíme celou oblasí od Lake Louise až do Jasperu, lezení v jedné sportovní oblasti jménem Lost boys a pak pod Mt Robston, který tak trochu tajně plánuju vylézt. Stojím pod tou tříkilometrovou stěnou (rozumněj převýšení start cíl cca 3120m) a říkám si, že dřiny bylo dost a nenápadně ustupuju z plánu. Jednou se sem vrátím, pln motivace a síly, snad... 

Mt Robson

Noční přesun přes Kamloops, Vernon a jsme zase kde - a jsme zase v prdeli - zase v Oyamě, místě třešňového diktátu. Co se dá dělat, v horách  je už kosa, začínám hledat práci a už to vypadá, že se tomu nevyhneme... Srandičky skončily, jablka a víno čekají.