Po navratu z Ameriky dlouho nelenim, balime veci, auto na cestu a trada smer slunny jih. Frcime si to estou necestou smer Finale Ligure, kousek od Janova nebo Savony. O jedine vzruseni na ceste se postarava alternator, ktery vypovida sluzbu. Bohuzel je to docela dulezita soucastka a tak si ho musime nechat vymenit od mistnich borcu. Konecne nas vita slunne pobrezi, idealni podminky kolem patnacti stupnu a tisice cest k lezeni.
Dle pruvodce [ktery je mimochodem skvely] vybirame kazdy den jiny sektor a pomalicku se rozlezame. Inu, pauza bez lezeni byla obzvlaste dlouha a tak jako vzdy, to za zacatku dost boli. Po asi dvou tydnech se dostavame do suprove formy a utocime na tezsi projekty. Volne dny vyplnujeme povalovanim u more nebo mesimi prochazkami. Lezeme jako o zivot, uz je asi 25dni krasne. Davam posledni restday pred nejtezsimi cestami co mam v planu
A zacina prset... prset neprestane po pristi tri dny a predpoved neni o moc optimistictejsi. Se stazenym ocasem balime kufry a vyrazime o tyden drive na cestu zpet. Ruce nazhavene, zivotni forma, skvele lezeni, nabuzenost do dalsich dni...a ted utrum. No co se da delat bude to muset vyjit jindy. Clovek mini, Manitou meni.
