Kanada 14

Život v kanadských Rocky mountains pokračuje svým líným tempem, vyplněn radostmi i strastmi lezeckého života. Radosti v podobě lezení, úlovků z popelnice, strasti v podobě dlouhých nástupů, pochybného skorojarního počasí. V tomto díle zpráv z Kanady senad jednotlivými událostmi pozastaví i Zuzka, takže názor si můžete udělat zprůměrováním našich tvrzení.

R: Vydáváme se na Arterial Spurt, led který se údajně formuje už brzy a podzim takže by měl být v plné síle. Převýšení 650m lesem, žádná sláva, led není, nenatekl...

Z: Místo lesa vertikální džungle, pěkná procházka

R: Vydáváme se s Pepou na Spray river falls, WI5/5+. Krásně kolmé lezení, exponovaný traverz, kdy jsem si málem nasral do kalhot. Slanění, kdy mi konce lan zůstali v ruce a následné prusíkování kolmého ledu. Naprosto bez síly mi pak ještě zbývalo 1,5hodiny cesty k auto. Celkem tedy 15 hodin na cestě, roztřesená kolena a zatnuté svaly a svěrače.

Z: Spala jsem do jedné doma. Bez komentáře.

Spray river falls

R: Vydáváme se po pár dnech odpočinku do oblasti Bear spirit crag, nic extratrocha lezení, trocha mixů.

Z: Udělala jsem Romanovi díru do hlavy, když jsem po něm hodina z vrchu kus ledu a trefila ho do oka. Zkusila jsem drytooling, ale není todisciplínapro mě.

R: Kid falls, nádherné lezení, trošku v lavinézním terénu, štand v ledové jeskyni. Celkem super výlet.

Z: Dlouhý nástup, pěkný led, zajela mi čočka do oka.

R: Vyrážíme do ledolezecké Minimekky. Lezeme s naprostým přehledem a skoro až s nudou Guiness gully, oplácím (ač nechtěně) Zuzce úder ledem do hlavy. Poo cestě domů se jako vždy stavujeme v Banffu v kontejneru a nacházíme spousty dobrot v nepoškozeném obalu s ještěani neprošlou dobou spotřeby.

Z: Dostala jsem ledem do oka. Zima jak prase, sestup po prdeli.

Emerald Lake

Bow valley

 R: S Pepou mažeme do cesty CoireDubh Integral, WI3+/M4+ 700m. Je strašně vedro, led doslova teče pod rukama, v někkterých částech spíš ledová tříšť. Celou skalní sekci lezu nakonec bez rukavic i bez maček. V průvodci jsem se dočetl, že průměrně cesta trvá 9-10hodin. Za šest hodin stojíme s vyplazenými jazyky u auta.

coire dubh integrale

Zuzka lyžař

R: Nastává období dlouhého útlumu , nezdařených pokusů, roztátých ledů a zbytečných nástupů.

Z: Moc zima na skálu, moc teplo na ledy. Tolik zbytečnýchvýletů s lanem, maškama, cepínama, šroubama na zádech jsem nikdy neabsolvovala. Pro udržení morálky a formy pořádáme tedy tyto kondiční - ač naprosto zbytečné - nástupy. Tolik sprostýchslov a slz jsem dlouho nevypustila.

Z: Spray river falls again: Sto hodin strachu pro Zuzku, vyčerpávající nástup, vstávali jsme asi v pět ráno a vrátili se asi v osm. K Valentýnu jsem tedy dostala nejtěžší ledolezecký výstup sezony, tři odsednutí do lana v asi kilometrové kolmé ledové stěně a zimnici.

parallel falls

R: Ledolezecká sezona skončila znova ve Fieldu, vylezli jsme pár věcí, ale už toho bylo pro letošek celkem dost, hlavně těch nástupů. Aspoň jsme si pak na skialpech vyšlápli kopec a dali si asi nejlepší freeride letošní sezony i Zuzka nelyžař dobře dávala

Z: Sejmula jsem dva stromky i bez toho jsem dojela bez pádů.Takže jsem ještě na skialpinistické pokysy úplně nezanevřela, ač pokaždé tvrdím, že už NIKDY nejdu/nejedu znova

Největší strašáky sezony: Z: nástupy, sestupy, ranní vstávání, závratná rychlost na lyžích, zatáčení v prašanu Největší strašáky sezony R: cibule, Zuzka po ránu, Zuzka na nástupu-sestupu-nebo na lyžích.

Cepíny jsme pro letošek pověsili na hřebík. Jelikož je v Kanadě všechno HELI tak Zuzka vzkazuje předsevzetí na příští sezonu: Zruším všechny nástupy a zařínám provozovat Heli ice climbing.

No hodně štěstí...

najdi člověka na obrázku....

Kanada 13

Zimní kanadská lezenice pokračuje plnou parou vpřed, kdy krom lezení se toho děje opravdu pramálo, ale to je snad dobře!!! 

Profssor falls, WI4, 275m

Přes golfové hřiště ,poseté asi stovkou jelenů, si to kráčíme směr místní klasika: Professors falls. 270metrů ledu, celou dobu dost strmého, s třešničkou na závěr v podobě naprosto panenského čtyřicetimetrového kolmého úseku. Až na první délku, která byla spíš potokem než ledem (Zuzka uskutečnila přelez v gumových rukavicích na umývání hajzlů) bylo vše ok. Po cestě zpět dokážu ztratit jedno lano, podrobnosti radši lepší neznát.

posledni délka Professors Falls

Spokojení, unavení, dehydrovaní se vracíme asi po dvanácti hodinách za úplné tmy k autu. Konec dobrý, všechno dobré.

Blíží se dost výrazné ochlazení a tak rychle jedeme do oblasti SmithDorien train. V -20 nasazujeme lyže a sápeme se sněhovým žlabem pod nástup. Místo středně těžkého ledu nás čeká neuvěřitelně štípavá mrdka, která se nedá nijak odjistit a některé části, které odtály a pak zamrzly se staly převislými hřiby. Po padesátimetrové délce balíme fidlátka a rozhodujeme se zemřít nebo si zlámat nohy až jindy. Největší odměnou je ale freeride dolů žlabem (Zuzčin první v životě), pecka největší.

-20, žlabem vzhůru, metr a půl sněhu...

Kananaskis valley

 Komu přijde -20 mála, ten by nepochopil. Asi na týden padá teplota ještě dolů, některé dny atakuje -40 a nedá se to nazvat jinak než kosa jako piča. Každá desetiminutová cesta se tak mění na skoropolární expedici.

-40C

Čekáme až se to trochu uklidní a když už e horkých -15 zaseněkam razíme. Tentokrát Kananaskis a cesta Snowline WI4+ 110m, krom zmrzlých pracek na kost a třicetimetrového odlezu od posledního jištění byla cesta vpoho. Po cestě zpět jeětě se Zuzkou vysolujeme Chantilly falls WI2+ 95m a utíkáme pryč.

štand - Snowline, WI 4, 110m

černá tečka vpravo nahoře - Já, 1.délka - Snowline

Pak výlet na Coire Dubh, mnoho povyku a nástupu pro nic, WI3 250m, nuda pruda..

Bow valley

Coire Dubh, II, WI3, 250m

Coire Dubh

A posledním zajímavým počinem (řekl bych že zatím jedním z nejhezčích) byl Louise Falls. Parádní ledopád přímo u světově známého Lake Louise. WI5, 120m, s jeskyní uprostřed, prostě paráda. V jeskyni jsem se tak rozseděl a znejistěl, že když jsem z ní měl pak vytraverzovat málem jsem si nasral do podvlíkaček. Ale povzbuzování ze spodu -Zuzky, co nelezla, turistů, co sáňkovali, dokonce přijely i saně tažené koňma, aby se na nás podívali - jsem se uklidnil a v poklidu to přelezl. V další délce posílám Pepovi na hlavu kus ledu velikosti kopačáku, ale zuby všechny, takže vpoho.

Louise Falls

jeskyně a vystrašené pohledy dolů

Tak tak si tady žijem. V Banffu jsem našel super kontejner, jahody, maliny, brambory, plechovky pití a jiné laskominy a pochutiny ještě před projitím a to vše zdarma. Oh Canada, oh Canada...

Kanada 12

Prosinec je ve znamení ovocných stromů. Stali se z nás mistři pruneři. Pro ty jež netuší, co takové slovo pruning znamená, napovím: prostřihávání nevhodných/poničených/špatně rostoucích větví ovocných stromů pro zefektivnění a zkvalitnění úrody v následující sezoně. Toť definice a lá Genčur. Takže pruda, celej den na mraze, eště na žebříku. Na vánoce párty u našeho domácího (tak trochu milionář), jídla s názvy, které jsem neznal ani v češtině natož v angličtině. Říkal ať si vezmu nejepší hadry až tam půjdu, když nás zval, no asi nevěděl, že to nejlepší mám pořád na sobě. Silvest nic, opili jsme se z půl lahve vína a šli spát. 

Jak na nový rok, tak po celý rok. Tak jsme se sebrali a vypadli z té díry. Přestěhovali se do Canmore, světové ledolezecké Mekky.

Grotto falls

 Jenže zima letos nějak pokulhává, sněhu není nijak mnoho, led naštěstí celkem drží. Takže se tak nějak poflakujee po okolí, jezdíme na výlety, zdoláváme nezdolatelné a je nám hej.

Kid Goat, rock climbing 4/1/2012

Předchozí fotka není z podzimu ani jiného výletu. Jednohe dne se počasí úplně zbláznilo a bylo až k deseti stupňům. Oprášili jsme lezečky a zcela nejistými pohyby se vydali směrem vzhůru. Tělo nechápalo, hlava taky ne. Po první délce nás dostihuje déšť a tak prcháme.

skialpy Lake Louise

Johnston canyon

 Jeden z výletů taky směřuje k Lake Louise, dáváme výlet na skialpech, letošní první. Zuzce se moc nedaří, brblá cosi o skoncování se sportem a podobnýma pičovinama. Po cestě zpět se stavujeme ještě v prostulém Johnston canyonu, kde za potlesku všudypřítomných turistů lezeme nějaké ledy.

Cascade falls

king of Canmore

Potulujeme se krajem, hledáme výzvy... Cascade falls, povinost každého, kdo kdy lezl v okolí Banff NP ledy. Do tří čtvrtin solo, pak tři jištěné délky. Nebýt té otravy jídlem, kdy se žaludek otáčel jak kolotoč, mohl jsem si to užít trochu víc. Ale povedlo se, celkem v poklidu, za vichřice se balíme a upalujeme dolů (s jedním prusíkováním, kvůli zaseklému lanu)

Cascade falls

Lake Minewanka

 No a to je asi tak vše... Stravujeme se nad poměry, užíváme vydělaných peněz, rekreujeme se v místních rekreačních zařízeních, jako jsou třeba Banff hot springs a čekáme, co přijde zítra.

Kanada 11

Za neustálého sněžení, mrazu a vichřice jsme se vydali do mnohem, mnohem, mnohem nehostinnějších podmínek zimních Rocky mountains. Vůz mnoho nesvítil, palubka vůbec, občas vynechávají brzdy (úplně), nefungují ostřikovače, oba spolucestující byli dost opilí, takže parádní jízda.

Za městečkem Goldem vyndaváme poprvé v letošní sezoně pikle a zasekáváme první metry. Zuzka mezitím prožívá první setkání (v řadě mnoha dalších) s kanadskou policií, tentokrát se jeví (spolešně s šedým hledaným autem) jako drogová překupnice. Lezení jde od ruky a odpoledne už jsme někde v okolí Banffu.

Pretty nuts WI 3

zimní Lake Louise

Po dobu asi dvou týdnů se motám po okolí a lezeme. Nejprve dlohý, poměrně nudný Rogans gully, pak něco málo v oblasti Junkyards. Podmínky jsou takové dost proměnlivé.Je celkem zima, ale poměrně teprve krátko, takže spousta ledů ještě není zamrzlá, všechny co jsou jsou dost mokré, všechny jsou každopádně dost slabé a jistění je někde (skoro všude) dosti hororové - šrouby často zašroubované jen do půlky i ty nejkratší.

squadra azura

Rogans gully WI 3 - solo

V oblasti Evan Thomas v Kananaskis country pak dáváme jednu opravdu lezeckou cestu, první letošní slanění z ledového ucha, trocha nervozity, ale to už tak bývá. Počasí se celkem kazí, je dost teplo, občas zaprší - přeci jen je pořád teprve listopad. 

Na závěr lezeme s Pepou asi  350metrový Cascade falls, pro prvolezce občas opět trochu psychických muk při v podstatě nemožném zajištění se. Ale nakonec to nějak dopadlo, přežili jsme.

Cascade falls WI 4

Bow valley

Na závěr konstatovat jen to, že jsme se během těch pár tripů dost dobře rozlezli a že při další návštěvě (teda doufám, že příště se sem už stěhuju) budou skalpy padat jeden za druhým.

přelezený Casdade falls

Po cestě zpět ještě zaastávka na termálech, auto zapadlo, šlo se pěšky, pak jsme se tam opili, zpět se šlo opět pěšky, potkali jsme medvěda uprostřed noci - furt se šlo pěšky- fujtajksl. Asi 21km ve sněhu....

Kanada 10

Říjen a část listopadu byly ve znamení vína. Dostal jsem nás k jedné z nejrenomovanějších vinic v Kanadě - Quails gate winery. No o práci přece nebudu psát, snad jen o tom, že traktoristi byli fajn a biny na víno posunovali dobře, že nám poskytli adresu, na kterou nám naší blízcí a drazí posílali balíčky, že peníze jakžtakž dobrý a že se jim nás nakonec zželelo a nechávali nás spát na jejich pozemcích (kde jsme následující den měli pracovat) a že nám dovolili si dát u nich v kanclu sprchu. Stravovali jsme se v Armádě spásy a spoustu času trávili v knihovně - rozumněj je tam teplo a internet zdarma. No někdy fakt není prdel sbírat víno, když je pod nulou a čověk má furt něco v rukách...padly desítky rukavic, tisíce nadávek. Ale je to za náma. Jo! ale nejzajímavější věc: v sadu by jednou medvěd. A ne ledajakej, ale GRIZZLY, ten se tady skoro vůbec nevyskytuje. Seděl si v řádku a jako vysavač likvidoval vinnou úrodu. Přijeli rangeři a uspali ho. Poprvé v životě jsem pak tahal medvěda za nohu (jako do klece).

grizzly

gumáky nade vše

Ve volných chvílích jsme se stavovali v místních lezeckých oblastech: Cedar park, Boulderfields, Mt Boucherie, Lonely Boy, které znám jako svoje boty. Občas všechno v autě trochu zamrzlo, ale vždycky se našlo pár sluných chvil, kdy se dalo něco vylézt.

Lonely Boy

No a nakonec jsme se vydali na výlet do místní největší lezecké oblasti Skaha. Počasí zrovna nepřálo, buď byla hrozná kosa  (z nově nabyté zkušenosti mohu poradit, že v palčákách se nedá vylézt ani středně těžká/lehká cesta), nebo zasněžilo. Ale nakonec se přeci jen pár chvil našlo, pár dní jsme lezli jako draci, sluníčko svítilo,že se dalo lézt v triku i když na zemi ležel sníh. 

Skaha

vše zamrzlo....

Zajímavého nic moc až na to, že nás každý den někdo vyhazoval z místa (pokaždé z jiného), kde jsme spali. Rangeří, pěkná policajtka, majitel pozemku, furt někdo prudil, ale nakonec se všechno vždycky uklidnilo a jelo se dál.

třikrát jinak a přeci stejně...

No co dál? V Rockies je kosa jak debil, tak to tam jedeme omrknout, jestli už visí ledy a jestli jsou závěje prašanu.