Vertikální prázdniny Arco

Lago di Garda

S medikama z Brna jsme se vydali směr Itálie a to Arco. Po noční zběsilé jízdě, dorážíme někdy kolem páté na místo a zmatení jak lesní včely něco pojíme a přemýšlíme, co dál. Jdeme se teda rozlézt do nějaké místní zapadlé oblasti. Ze pár cest dost oklouzaného charakteru tak do 20m a rychle pryč vodsaď.

Míříme na Sluneční plotny za trochou baletění na špičkách lezeček v místních obrovských plotnách. Vybíráme dle průvodčíka jednu lehčí cestu kolem 6a a mažeme nahoru. Zkušeně bez pití zato s motivací a vervou železného Zekona když trhá telefonní seznamy. Nákres nemáme a tak: "lez kde vidíš borhák" je jedinou metodou. Nasadili jsme drtivé tempo a cestu která má 240m (6a, 240m, 7 L.) natahuju na čtyřikrát, když vždy úspěšně minu štand nebo se mi nechce domotávat lano a tak dolezu kam až to jde. Pak na parkále z místního potoka pár litrů do hrdla, protože slunče peče přímo do ploten a tak jsme pěkně seškvaření.

Cobra štand

Ale je tu zlatý hřeb... Když jdu vyhodit odpadky po sváče najdu v popelnici asi dvacet balení různých italských pekárenských pochutin, pak gnochi, jiné těstoviny, jogurty, víno, šest plechovek piva, prostě bomba... Místní moc nechápou, když mě vidí přehrabovat se v popelnicích a řvát radostí při každém novém úlovku. Inu národ je to asi bohatý a vyhazovat netknuté věci jim halt nevadí. Co už, zpět do stěny. 
mraky dobrot...


Rozhodnem se pro ještě jednu cestu, která má 350m. Hned na začátku nalézám do špatné cesty a po čtyřech dálkách holt nejsem schopnej udělat v 7a délce rozštěp a jinak to pokračovat nejde (možná skokem?, nebo ojebem o stromek) a tak spálení, utahaní, pokousaní od mravenců ze štandu, se rozhodneme pro úprk a po těchto čtyřech délkách mizíme zpět do údolí. Večer hody a pivka z popelnice do hlavy!Další den se seknem na celý den v sektoru Nago. Parádní oblast a mraky a mraky cest, trošku víc lezců ale stejně paráda. Kolem desítek cest do 7a, kdy nejkratší měla kolem 20ti metrů, takže je člověk po pár cestách pěkně utahanej. A takový 6bé plusko celý po madlech ale taky celý do převisu, který má 35m, tak to fakt zatahá... 


stromolezec

nejhezčí holak Itálie

Další dny lezení v jiných sektorech blíž Arcu, jména si nepamatuju, protože nemám průvodce. Spousta krásných cest, jenže ruka po zánětu šlach je pěkně v piči a tak to nešlo moc rvát. Ale co už, parádní výlet, skvělé lezení a skvělé počasí. Zajímavá partička a boží oblast. Viva la Arco.

Žádné komentáře:

Okomentovat