Kanada 4

Po našem triumfálním a grandiozním prustupu Grand Sentinelu ješte trocha lezenice v Lake Louise, dobytí nekolika projekt z minula, jeden krátký trek v neuveritelném horku, nalezení jídla po rozežraných Americanech a alou pryc. 

lake louse

Tentokrát smer Yoho NP, národního parku plného vodopádu, zvere a údolí zarizlých jak hodne tenké tanga.  Vandr špicovní a jedeme dál. 

yoho n.p.

Zastavujeme se znova v Revelstoke, hrozne totiž chcije. Jdeme se na tri hodiny alespon louhovat do místního bazénu. Blbneme na tobogánu a tak, až se mezi tema detma ztratíme. A opet naše oblíbené parkovište u Begbie Bluffs. Jdeme opet pod skálu, už tolik neprší, na podmínky, co jsou nám naservírovány padají až neuveritelné výkony, takže paráda a pohoda jazz. 

begbie bluffs

Vecer Filip jde pro vodu, já zatím varim veceri. Nevrací se deset minut, dvacet, tricet (cesta asi na tri minuty), vecere je hotová. Vysílám Josku, a se jde podívat, co se dìje. S medvedí, pumí, vrahovskou teorií odchází do hloubi lesa. Vrací se zanedlouho udýchán, že prej Filip nekam spadl a je skoro po nem. Letím tam. Filip pri nabírání vody spadl do potoka, spíš reky, která je vhodná tak na jištený canyoning a ta si ho podala. Jel korynem a bral, co se dalo, až byl menší vodopád pod kterým se zastavil. Kotník v hajzlu… Beru ho na záda a mažem do auta, prevlíknout (voda mela asi tak tri stupne) a šupem do nemocnice. Tam nejdrív straší nejakýma tisícema dolaru za ošetrení, ale nakonec se to nejak uhraje. Aneb jak blbec prežil rafting bez raftu. Ale show must go on. Takže presun, táborák a tak… 

revelstoke

Jedeme do neuveritelné oblasti Waterworld, kousek od mesta Revelstoke. Cesty tu zacinají tri až ctyrdélkovým slanením až k vodní hladine a pak už jen vzhùru. Spousta cest (vetšinou trídélkových) behem celého dne, neuveritelná expozice a pocit prostoru  pod sebou. 

waterworld

dream team v akci

Stavujeme se ve mestecku Oyama, kde máme zanedlouho zacit makat, jen se tak zeptat, kdy máme dorazit a co a jak. No bohužel nám rekli, že už od zítrka mùžeme zacit makat. No a je to v hajzlu, cestování skoncilo, nastala robota. Snad bude dost casu podnikat výpady do místních lezeckých oblastí Cougar Canon, Cedar park, Boulderfields, Skaha. Snad, snad…

Kanada 3

Míříme neobydlenou krajinou směrem na východ. Od kol se práší, krajina ubíhá. Horský charakter přírody se mění tak trochu v poušť, všude jen karavanové vesnice, vedro, vyschlé hory, nic k vidění, čekáš už jen cowboye. Zastavujeme jen v Marble canyonu na pár cest v místní stěně. Matroš nic moc, cesty ještě horší.

marble canyon

Prolétáme Kamloops směr Revelstoke, kde se zastavujeme v místní lezecké oblasti Begbie bluffs. Celou cestu neuvěřitelně chcalo a tak visíme celý den pod převisem a zkoušíme si nevyvrátit hlavy při jištění. Jde to, ale ztuha. 

begbie bluffs

. Ráno jsem se chtěl trochu rozšoupnout, tak jsem koupil celej meloun (rozumněj byl v akci), sežrali jsme ho na posezení. Celej den to nějak vřelo, ale nehlo se to, když jsme šli ale večer běhat, následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Hodně zbrklé zastávky u krajnice… Neuděláš nic a někdy i shit happens. Za neuvěřitelného deště se přesunujeme do Banff NP, projíždíme ho a zastavujem v Canmore, mekce ledolezení. Je tu co dělat i teď v létě. Lezeme v neuvěřitelně krásné oblasti Grassi Lakes, kde jsou jezera, jejichž barvu neuvěří, kdo je neviděl. Lezení perfektní, drtíme několik dní.

grassi lakes

ha ling

Poslední z nich se vydáváme do stěny East end of Ruddle, osmidélkový hnus po oklouzaném vápně a smíšené pocity.

Zpět ale na větrnou hůrku (tam kde parkujeme-bydlíme je snad největrnější místo Kanady, neopovažuju si sundat péřovku) a mažem směr Banff. Setkáváme se s Filipem, kámošem ze Zélandu, dostaneme poprvé, co jsme tu, pořádně nažrat (rýže a těstovin bylo až moc), poprvé se stavujeme v liquor shopu a poprvé se ožerem z kanadského piva, paráda. Ráno trošku děraví se vypravujem na Skoki trail, kde asi po třech hodinách dostáváme výprask od vichřice doprovázené přívaly hektolitrů vody. Mokří a vyklepaní jak drazí psíci mažeme zpátky. Návštěva Morain Lake a spřádání plánů. Lezeme v okolí Lake Louise, neuvěřitelně kýčovité jezero, lezba přímo nad tím, idyla největší, excelentní cesty. A davy turistů pod námi… Myslím, že na tolika fotkách (Japonci, Korejci, Němci, USAani) jsem nebyl při lezení, za celý život.

lake louise

Následovala akce Grand Sentinel. Špicatý ostroh lákající nebojácné horolezce.Cesta k němu dlouhá a hoodně do kopce. Poslední kilometr, po ledové pláni, kde by se spíš hodily mačky a ne ta naše pseudoobuv. Pepa se pokouší dělat stupy a já za ním baletímv rozervaných botaskách a modlím se, abych nesjel ten vertikální ledotobogán. Nasoukáme se do prvních délek, je mi fakt zle, slunko hrozně peče. Na jednom štandu jsem si blinkl, asi dvakrát jsem omdlel, jo holt úpal je kurva. Ale co už, vrchol i cesta padly a bylo. Po cestě si ještě vyslechneme ooooooooooooooo od Japonců, když jim řekneme, co jsme vylezli.

grand sentinel

top...

lake moraine

lake louise

porcupine nebo jak tomu tu rikaji