V jediné
skutečně sportovně lezecké oblasti BC, Skaha, je narváno až po strop. Počasí,
zde skoro vždy vlídné, sem vyhnalo davy z Vancouveru, Squamishe, Canmore,
Calgary, prostě z celé západní Kanady.
První opravdové
letošní lezení a první krůčky, jako vždy... jako každé jaro, skoro jakoby
člověk začínal od začátku znova, aneb jak to nazval jeden týpek, co jsem ho
potkal pod skalou: Alsheimer Onsight. Pravda, pravda.
 |
| kreace?... |
Zabydlujeme se u
Pepy v Okanagan Falls, nedaleko oné lezecké oblasti a skoro dva týdny v kuse
lezeme a lezeme. Ze začátku bída, ale postupem času se vše začíná zlepšovat a
padají nějaké lepší výkony. Místnní oblast je rájem chřestýšů a klíšťat. Naše
skóre: chřestýši 0, klíšťata 257. Během upršeného dne objevujeme místní
jeskyně, naprostá bomba, Zuza měla trochu strach, to byl její handicap, můj byl
ten, že některé škvíry a průlezy byli tak malé, že jsem měl co dělat, se všude
prosoukat. Úplně jednoduché cesty jsou naprosto nemyslitelné, jelikož kanadské
lezení vypadá takto: ráno přijít pod sektor, vytáhnout dvě až tři cesty (nebo
hodit zvrchu), pak vybalit svačinu, kecat pičoviny, hlavně tam nechat viset ta
lana, ať je každému jasné, že tady si nezaleze. Náš přístup byl poměrně jinačí
a Kanaďany neopětován a to: přijít pod stěnu a kosit cesty zleva doprava (nebo
obráceně).
 |
| Skaha caves |
 |
| Zuzky vysnene auto |
Nejtěžší kousky
si schovávám na poslední den, nekompromisně se nasírám do mnou vybrané cesty.
Lezu. Klíčové místo je udržet na spoďáka střechu, bez jakýhkoliv noh. Nohy
odjíždí a už letím. Jenže ruka, vykroucená a už za rohem, zůstává a nejde se
mnou dolů... Strašidelný zvuk a vykloubené rameno, aneb Grande finale.
 |
| doma je doma... |
S mírnými
odbočkami se dopravujeme do Vancouveru. Po celé věčnosti jsme opět ve
velkoměstě, zděšeni a otřeseni. Dopravou, chaosem, množstvím lidí, vším
velkoměstským. U kamaráda Seana si vyzvedávám nějaký matroš a jedeme směr
Squamish
 |
| cheakamus gorge podruhe |
 |
| trad rack |
Naprosto
nebojácně se pouštíme do místních spár, koutů, komínů a ploten. Chyty
v horizontální podobě bys spočítal na prstech jedné ruky, kam až oko
dohlédne jsou jen ty vertikální, mířící kamsi nahoru. Po týdnu lezení, kdy jsem
se třeba poprvé v životě dostal do lezecké zácpy (asi ve třetí délce), se
mělo počasí zkazit a tak jsme se rozhodli vyrazit na Vancouver Island. Řekl
jsem si, že na moje pocuchané nervy (z občas pofidérního jištění) to bude dobrý
lék, stejně jako pro vykloubené rameno
 |
| Diedre, Apron, 5. delka |
 |
| spararina to je drina, ruka po navsteve bazenu |
Žádné komentáře:
Okomentovat