Laos

Nase ocekavani byla pomerne vysoka, co nas ale ceka v Laosu to nas ani ve snu nenapadlo. Pomerne velke zklamani z celeho tohoto statu a taky celkem velky sok po pratelskem Thajsku. Lidi rozhodne nejsou prijemni, clovek si nemuze ani snad pripadat jinak nez jako chodici dolar, nikdo neumi anglicky, mistni doprava je slusne receno na hovno. Nemaji tu zeleznici a mistni busy jsou pomerne drahe a cesty fakt na sracky, takze i z prumernych vzdalenosti se stavaji deseti a vice hodinova muka [rekord byl myslim 15h]. Za prve odmitnuti plavby po neuveritelne spinavem mekongu. Za druhe - cestovatelske Sangri La jmenem Luang Prabang - kecy v kleci, spinavy zasrany mesto, kteremu asi omylem nejaky opily urednik priradil statut UNESCO. Dalsi tryzneni v autobusech a turisticky humus jmenem Vang Vieng - chces do jeskyne:zaplat, chces jit pres most k jeskyni:zaplat, do jeskyne jedine s pruvodcem:zaplat. My na to: NASRAT a dekujeme se pryc. Konecne nas ceka neco pozitivniho a to lezeni v oblasti Thakheku, kde skala je uzasna, cesty neuveritelne previsle a koupani pruzracne. Cela oblast je obrovskym krasovym utvarem rozlehlym nekolik desitek kilometru a casem se urcite stane nejlepsi lezeckou oblasti JV asie. Lezu kazdy den rano a vecer, pres den je neuveritelne horko, nastesti kousek odsud je krasne koupani.

Taky tu potkavame lezce co zname z Kanady, lezce co zname ze spanelska a lezce co zname z Italie. Sami belosi a same lezeni, takovy uprk z opravdove laoske reality. Navazujeme kontakty a spradame plany na budouci lezeni. Jsou tu skoro sami Americani a Kanadani, kteri jak je znamo jsou ze vseho hotovi, nadseni tzv. overexcited, to znaamena ze vsechno je cool, qwesome a amazing. Potkavame ale nemecky par, ktery po chvilce ostychu rika, ze Laos a vlastne vetsi cast JV Asie stoji za hovno, tak nam pada trochu kamen ze srdce a opijime se s nima do noci ceskou slivovici. Po case je na case zmizet a tak balime a mirime na jih k mestu Pakse, kde se jedeme podivat na nahorni plosinu Bolaven plateau, proslulou pestovanim kavy. Mijime vsechny velke fabriky a ochutnavkarny  a zastavujeme u nejaakeho pana co nam nabidl prohlidku. Jedina slova, co umi anglicky jsou tea a coffee, ale i tak je to super a pan je celkem bezprostredni a pohodovy. Balime saky paky a mizime pres hranici do Thajska, kde zacina uplne jiny svet, perfektni silnice, anglicky mluvici lide, dobre jidlo, levna doprava atd. Kupujem si jizdenku do spaciho vlaku a mirime smer Bangkok.